Kam se ztrácí slušnost?

31. října 2010 v 20:41 | Víťa Dvořák |  Moje texty
KAM SE ZTRÁCÍ SLUŠNOST MEZI LIDMI?

Představte si tichý les, v němž zpívají ptáci, z dálky se ozývá zurčení potůčku a tu a tam se dá zahlédnout zajíc nebo srnec. Přesně prostředkem tohoto lesa vede vysoká dřevěná skřetí palisáda z dávných dob.

 Za tuto palisádu se nedá dostat, ale když vylezete na strom a nahlédnete přes zeď, uvidíte, že les za palisádou už není zdaleka tak hezký jako ten předtím. Některé stromy jsou uschlé, spadlé, nebo dokonce spálené. Ve vzduchu se vznáší jakási zelená nakyslá aura plísně a hniloby. V prostředku tohoto nepěkného lesa je malá mýtina, která se vzhledově nijak neliší od jejího okolí. Ne té mýtině se nachází studna, spíše fontána. Tato fontána je kulatá, z bílého mramoru a její krása zvláštně kontrastuje se stromy kolem. Ve fontáně se nachází překrásná stříbrná tekutina, která stále ubývá a zase přibývá, nemůžete změřit, kolik této tekutiny ve fontáně je, protože se její množství stále mění.
Toto místo, ani tuto fontánu nenajdete nikde na světě a přece u ní už každý alespoň jednou byl. Někteří lidé používají stříbrnou tekutinu tak často, že od fontány prakticky nikdy neodchází. Stříbrné tekutině uvnitř fontány se říká slušnost. Její chování je velmi zvláštní, kdykoliv někdo přijde pro trochu slušnosti a tekutiny ubere, ve fontáně najednou přibude ještě více této tekutiny. Zato, když dlouho nikdo tekutinu neubírá, slušnost z fontány ubývá. Během všech lidských válek a sporů, kdy slušnost nikdo nepotřeboval, se fontán skoro celá vyprázdnila a stále jí ubývá.
Až se lidé začnou chovat k sobě zase slušně, fontána se naplní a stříbrná tekutina přeteče na zem zmrzačeného lesa. Les se rázem promění v krásný hvozd a lidé budou opět rádi chodit k fontáně pro doušek slušnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama